...svět zvrácené děvky.
...něžného anděla.
...poetické mrchy.
a krví zbrocené víly...

Těch pár dobrý zpráv

22. února 2017 v 21:45 | DK |  ...když bere život s nadhledem a zachraňuje svět...
Milý deníčku,

svět není černobílý. Občas ti i pořádně natluče. Posledních x měsíců stojím na hraně pořádného průšvihu. (Nesouvisí s předchozím článkem, to je své vlastní drama, které se mi podařilo na čas poslat k ledu - dýchám, zatím!) Ale balancuji. Držím se. A snaším se v tom zmatku hledat jiskry naděje. Zrovna naději vidím celkem velkou... možná pár hodin a bude po problému. Možná pár hodin, možná den a moje starosti vyletí do vzduchu. Žádné nebudou.

A během těch x měsíců jsem si zuby nehty chtěla udržet zdraví rozum. Hledat štěstí v maličkostech.

Mám titul. Vybojovala jsem si ho. Konečně.

Zkusila jsem i bakaláře. A vzdala to. Prozatím. A nelituji.
Slovo zkoušky je nyní neslučitelné s mými prioritami. A zdraví bylo přednější.

Našla jsem si práci.
A odešla, abych našla ještě lepší.
Je ze mě OSVČ. OMG! A užívám si to.

Mám skvělé přátele.
Gothická princezna se mnou kráčí světem už deset let. Neuvěřitelné.
Respektujeme svoje chyby, diskutuje o tom, co naše přátelství kazí. A držíme spolu.
Slečna Emocionální se mnou letos oslavila druhý rok. Ano, slavíme to, bláznivé, co?
Ale trávíme spolu tolik času, že je to skoro jako těch deset let.

Věčný student kašle na dálku, co nás dělí. Volá mi tak často, jak jen může.
A pouto k Vlakvedoucímu se snad už ani zlomit nedá.

Občasné kafe s Holkou od koní a Kolegyní mi zpestří den.
A pořád mám někde v hlavě i Zmiji a Motýlka.

Pořád dobrovolničím. A kdeže zadarmo! Copak nepotěší i to, když Vám šéf uvaří kafe, nebo donese chlebíčky?
A cítím se využitelná. Že jsou rádi, když tam jsem. A já su ráda taky.

K narozeninám jsem hned ráno dostala dort se svíčkami.
K Valentýnu valentýnku.

Můj vztah s tátou je přes všechny stíny lepší, než kdy jindy.
Přestal pít, zdá se.
Jsem obezřetná, ale užívám si to.
Mluvíme spolu opatrně, ale nehádáme se.
Voláme si. A vidíme se rádi.
A pořád svěle vaří - tloustnu, haha.

Navíc jsem zamilovaná.
I když zatím jenom platonicky do zpěváka Chrise Younga.
Jeho hlas, texty i vzhled mi podlamují kolena.
A to jsem si myslela, že se mi to stát nemůže, haha.
K vánocům jsem dostala polštářek a plyšáka (obojí s jeho fotkou).
Jůů.

Jsem šťastná.
A až můj problém vyletí do vzduchu, nehodlám si pár let na nic stěžovat.

Problémy budou. Ale určitě menší, než tenhle.
A ty krůpěje štěstí budou taky.

Jako třeba kafe, které Vám někdo uvaří s láskou.
Pizza.
Vyhlídka na kina příští měsíc.
Nebo smailík se srdíčkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama